Co se děje v hlavě, když nastanou změny a my se s nimi nedokážeme vyrovnat?
Jsou hnacím motorem. Představují nové výzvy. Díky nim se posouváme a rozvíjíme. Ano, řeč je o změnách. Jim jsme vystavováni a jim se musíme umět přizpůsobit. To však vyžaduje určité schopnosti našeho mozku. Pokud je máme, vše proběhne hladce a rychle. Pokud je však nemáme nebo se dlouho nedostavují, naše tělo začne reagovat negativně. Co se v nás v takových chvílích odehrává? A které oblasti života jsou tím zasaženy? Pojďme se podívat hlouběji do hlavy.
Adaptační dovednosti
Už jste někdy zaslechli pojem neuroplasticita? To je přirozená schopnost našeho mozku učit se a přizpůsobovat se novým podmínkám. Když se setkáme s novou situací nebo informací, mozkové buňky vytvářejí nová spojení a adaptují stávající. Mohou však nastat situace, kdy se s nenadálými novinkami sžít nedokážeme. Alespoň ne hned. Nutnost čelit změnám pak může způsobit stavy strachu, stresu a úzkosti.
Podle magazínu Harvard Health Publishing
začíná stresová reakce právě v našem mozku. A změnu mozek vnímá jako nebezpečí. Tělo vyšle z očí nebo uší signál o ohrožení do oblasti mozku, kde se zpracovávají emoce (amygdala). Ta interpretuje obrazy a zvuky. Pokud je vyhodnotí jako nebezpečné, vyšle nouzový signál do řídicího centra mozku (hypotalamu). Mozek začne do krevního oběhu pumpovat adrenalin, a pokud stále vnímá nebezpečí, uvolní i stresový hormon kortizol, aby udržel naše tělo ve stavu zvýšené pohotovosti. Právě korizol funguje jako vestavěný poplašný systém, který kontroluje náladu, motivaci a strach. Pokud se kortizol uvolňuje dlouhodobě, tvorba nových neuronových spojení se snižuje. A s ní klesá i schopnost přizpůsobit se novým situacím.
Koncentrace, učení a paměť
Dlouhodobá neschopnost vyrovnat se s novou situací ohrožuje také dovednost řešit problémy a rozhodovat se. Negativně ovlivňuje i centra učení a paměti v mozku. Dělá nám problém soustředit se, jsme méně kreativní a hůře zpracováváme a pamatujeme si nové informace. Úzkost přitom páchá škody jak na krátkodobé, tak na dlouhodobé paměti. Odborníci tento jev nazývají jako syndrom mozkové mlhy.
Spánek
Změny a s nimi spojené negativní psychické stavy narušují také spánkové vzorce, které ovlivňují jak fyzické zdraví, tak zdraví mozku.
Během typického spánku prochází člověk třemi fázemi NREM, a to každých 90 až 120 minut. Během těchto cyklů dochází v mozku k odlišným změnám, které odpovídají jednotlivým fázím spánku. Během každé části tohoto procesu se v mozku aktivují a deaktivují různé chemické látky, které koordinují jeho odpočinek a regeneraci.
Článek organizace Sleep Foundation ukazuje, že pokud mozek nemá na zotavení čas, neurony jsou přepracované a méně schopné výkonu. Špatný spánek může zapříčinit krátkodobé škody, ovšem u lidí s chronickými problémy může docházet k trvalému negativnímu vlivu na každodenní úkoly. Z dlouhodobého hlediska může špatný spánek zvýšit riziko zhoršení kognitivních funkcí a demence.
Mezi spánkem a úzkostí navíc existuje přímý vztah – úzkost ztěžuje spánek a nedostatek spánku zhoršuje úzkost. Je to vlastně takový začarovaný kruh pocitu napětí a únavy, ze kterého lze jen obtížně vyváznout. V některých případech se to podaří až za doprovodu kouče, psychoterapeuta nebo odborníka ze spánkového centra.
Emoce a duševní zdraví
Mozek je za normálních okolností schopen regulovat emoce. Při zátěži se však mohou zvýšit emoční reakce a my dokážeme hůře ovládat naše pocity. To dokazuje například studie Stanford University School of Medicine.
Zdůraznit bych měla i vážné mentální dopady. Mohou se projevovat podrážděností nebo agresivitou, pocitem ztráty kontroly, smutkem, pláčem a pak již zmíněnou nespavostí, únavou, vyčerpáním či problémy se soustředěním a pamětí.
Přetrvávající negativní duševní stavy mohou vést dokonce k fatálním problémům, jako jsou deprese nebo vyhoření. S vysokou zátěží se mozek snaží vyrovnávat pomocí nových mechanismů. K nim bohužel často patří alkohol, nikotin, léky, energetické nápoje, nadměrné užívání doplňků stravy a další škodlivé návyky.
Co tedy potřebujeme?
Abychom dokázali zvládat životní změny a rychle se jim přizpůsobovat, doporučuji zaměřit se na rozvoj některých svých schopností, kterými jsou např. schopnost se kvalitně učit, osvojit si paměťové techniky k usnadnění pamatování si nových informací, poznat blíže práci Vašeho mozku, seznámit se s tématy z emoční inteligence jako je motivace nebo zavádění nových návyků. Pomůžete tak svému tělu, mentálnímu zdraví a především zdravému mozku.
„Proč bych si to měl nebo měla pamatovat, když si to snadno najdu na internetu?“ Také jste podobnou větu už někdy zaslechli? Ano, dnešní doba nabízí neustálý přístup k informacím, a proto se může někomu zdát, že není třeba paměť už tolik používat. Všechny informace se přece dají najít na pár kliknutí myší. Jenže pozor, zdání klame. Tímto nastavením mysli a následným chováním můžete odstartovat ochabování řady schopností.
Výborná paměť je nepostradatelná k úspěšnému vzdělávání se a v kariérním růstu. Lidé, kteří vědí, jak si vytvořit optimální podmínky k učení a pracují s paměťovými technikami, dokáží rychleji zpracovávat nové informace a s tím se pak i lépe adaptují na změny. Také se snadněji orientují v komplexních úkolech. A významnost toho, že udrží v hlavě důležité termíny, jména obchodních partnerů či tváře zákazníků, snad ani nemusím připomínat.
Rychlost a efektivita jsou synonymy dnešní doby. Často stojíme před složitými úkoly a náročnými rozhodnutími, se kterými si musíme co nejdříve poradit. Lidé s výbornou pamětí mají v tomto směru obrovskou výhodu. Dokáží totiž pracovat s bohatými zdroji informací a používat je simultánně, jsou schopni zapamatovat si důležité údaje a rovnou je aplikovat v praxi. Různé studie tak ukazují, že díky tomu jsou produktivnější než ti, kteří spoléhají na opakované vyhledávání informací.
Zajímavé je i zjištění studie Univerzity v Tokiu. Ta ukázala, že narozdíl od všeobecného přesvědčení, že digitální nástroje zvyšují efektivitu, studenti, kteří používali pouze fyzický papír, byli schopni dokončit úkol o 25 % rychleji a vykazovali silnější mozkovou aktivitu než ti, kteří používali tablety či chytré telefony.
Paměť také hraje roli ve vytváření nových myšlenek a inovací. Lidé s výbornou pamětí dokáží spojovat různé informace a zkušenosti, díky čemu pak přicházejí s originálním a kreativním řešením situací. Tato schopnost je neocenitelná právě v digitálním světě, který se rychle mění a vyžaduje inovativní myšlení. Lidé s velmi dobrou pamětí jsou tak vždy o několik kroků před ostatními.
Výborná paměť má pozitivní vliv i na mezilidské vztahy. V době, kdy mnoho lidí spoléhá na to, že potřebné informace vyhledá na internetu a že narozeniny přátel mu připomene Facebook, mají lidé s dobrou pamětí nespornou přednost. Jména, tváře a důležité události si totiž zapamatují a díky tomu jsou jejich vztahy s ostatními hlubší a upřímnější. Okolí je také hodnotí jako vřelejší a laskavější a přistupuje k nim s větším respektem.
Nová studie University of North Carolina Greensboro také naznačuje, že kognitivní schopnost má vliv na to, proč jsou některé partnerské dvojice úspěšnější při řešení vzájemných neshod. Studie uvádí, že manželé, kteří mají dobrou dlouhodobou paměť, si při diskusích o problémech lépe pamatují výroky toho druhého. Tyto páry pak v průběhu času vykazují větší pokrok v řešení svých problémů.
Výborná paměť je také indikátorem celkové kognitivní výkonnosti. To, že si dokážeme uchovávat a připomínat informace, souvisí s dalšími duševními schopnostmi, jako je pozornost, koncentrace a mentální flexibilita. Pozornost většiny dospělých dosahuje maximálně 20 minut. V poslední dekádě však podle výzkumu amerického Národního centra pro biotechnologické informace došlo k jejímu poklesu o přibližně 12 minut na pouhých 8 minut, pravděpodobně právě kvůli rychlému tempu života a závislosti na technologiích. Rada je tu jednoduchá: Chceme-li být pozornější, procvičujme paměť.
Výborná paměť také přispívá k lepšímu fungování mozku. Stále více výzkumů ukazuje, že udržování dobré paměti má pozitivní vliv na naše psychické zdraví a bystrost. Pravidelná paměťová cvičení pomáhají udržovat mysl pružnou i v pokročilém věku. Lidé, kteří aktivně procvičují paměť a celkově žijí zdravým životním stylem, vykazují podle zjištění Národního centra pro neurologická onemocnění v Pekingu až o 30 % nižší riziko výskytu demence a dalších onemocnění spojených s kognitivním úpadkem. Procvičování paměti nás tak udrží v dlouhodobě dobré zdravotní kondici. Pocit, že se můžete na svoji paměť spolehnout, je energeticky nabíjející a dodává nám i na sebevědomí.
Jak je vidět, i přes digitální změny si výborná paměť zachovává svou hodnotu a měla by mít místo na žebříčku našich životních priorit. Bez ohledu na množství dostupných informací je paměť jedním z největších darů, který nám umožňuje lépe vnímat a využívat (nejen) digitální svět kolem nás. Proto bychom na ni měli myslet a dát jí šanci, aby se mohla nadále rozvíjet.
Lidský mozek váží 1,5 kilogramu. Je neuvěřitelné, kolik toho tato na první pohled podivná hmota dokáže. Fascinuje mě, jak funkční a zároveň plný obsahu náš mozek je. Odborníci mu říkají nasáklá houba. To proto, že je složený ze 70-80 % z vody.
Přitom se v něm „ukrývá“ až 100 miliard mozkových buněk – neuronů. To je podobné množství, jako je hvězd v naší galaxii. Po prvních třech letech života se objem našeho mozku ztrojnásobí, ve stáří se naopak zmenšuje. To, že používáme jen 10 % mozku, je mýtus. Lidský mozek sám o sobě necítí bolest. A vyžaduje pohyb.
Bez nadsázky mohu prohlásit, že lidský mozek je mnohomocný. Z jeho funkcí mě nejvíce uchvátila schopnost učit se, pamatovat si, myslet a emocionálně vnímat. Ze své praxe a více než 22 let zkušeností jsem také vypozorovala, že jsme skutečně tím, jak s tímto orgánem zacházíme, jak ho využíváme a jak se o něj staráme. Největší radost mám z toho, že se s ním dá pracovat právě v náš prospěch. A dokáže to každý zdravý člověk, pokud se k tomu rozhodne.
Paměťový trénink rozvíjí nejen naši paměť, ale i další schopnosti mozku – koncentraci, vizualizaci, kreativitu, logické myšlení. Pokud jste pilní a poctivě svou hlavu trénujete, celý proces učení se zkracuje a vědomosti se ukládají do dlouhodobé paměti lépe a na delší dobu. A zároveň minimalizujete zapomínání.
A jak tyto paměťové schopnosti zlepšovat? Je to stejné, jako když chcete dosáhnout cíle v nějakém sportu – chce to pravidelný trénink. Tomu se narozdíl od maratonského běhu nebo vzpírání můžete věnovat i u sebe v obýváku nebo z pohodlí kanceláře.
U každého člověka se podoba procvičování paměti a trénink mozku trochu liší. Ale pro všechny platí jeden důležitý a základní tip – je potřeba získávat vitalitu, životní energii. A té se v závislosti na věku dosáhne různými způsoby:
Jakmile si paměťové techniky osvojíte a začnete je pravidelně používat, výsledek se dostaví velmi rychle a je zřetelný. U začátečníka dochází ke zlepšení o minimálně 100-200 % za týdny až měsíce. Když si vzpomenu na své počáteční tréninky, které jsem si poctivě zaznamenávala, zjistila jsem, že po 48 hodinách tréninku se výkon mé paměti zvýšil až o 500 %.
Dokonce se prokázalo, že tréninkem mozku se dá o pár bodů navýšit IQ. Kromě paměti totiž trénujete i kombinační myšlení a vizualizaci, které jsou také testovány při skládání IQ testů. Sama jsem těmito testy prošla a díky výsledku se pak dostala i do organizace MENSA ČR.
A co je na tom všem nejlepší? Trénink mozku a paměti má značný přínos do běžného života. Vedle zkvalitnění paměti začne být vaše myšlení jasné a pružné. Naučíte se výborně soustředit, probudíte v sobě inovativního ducha, díky kterému vás napadne více řešení různě obtížných situací. Váš mozek bude celkově fit. I po tolika letech práce s těmito technikami jsem stále fascinovaná jejich účinkem a výsledky. A vy budete také, pokud se pro jejich využití rozhodnete.
Chcete-li poznat kouzlo paměťových technik na vlastní kůži a využít váš mozek na maximum, vyberte si cestu, jakou se vydáte >>
“Dej si mrkev, ta je zdravá na oči. Jez špenát, ať máš větší sílu.” Také jste to jako malé děti slýchali od maminky? A dozvěděli jste se od ní, co máte jíst pro skvělou paměť? Asi ne, protože před pár desítkami let se toho o mozku ještě tolik nevědělo.
Je všeobecně známé, že strava dodává energii všem buňkám těla, tedy i těm nervovým. Ale již méně se ví o potravinách, které mají velmi pozitivní vliv na výkon některých kognitivních funkcí. Jako je například schopnost se učit, pamatovat si nebo se lépe koncentrovat.
V literatuře se tomuto tématu věnují tzv. Brain Food knihy. V nich se blíže dozvíte, které kombinace vitamínů, minerálních a stopových prvků nebo doplňků stravy jsou pro mozek klíčové. Hodnotnější knihy tohoto rázu dokonce obsahují řadu skvělých receptů.
Ačkoliv pracovní nároky na náš mozek neustále stoupají a celoživotní vzdělávání je už z pohledu většiny zaměstnavatelů naprostou samozřejmostí, je povědomí o tomto tématu stále nedostačující. Pojďme si tedy alespoň krátce projít pár tipů a poznatků z mé praxe, jejichž dodržením zbystříte svoji mysl, prodloužíte a prohloubíte svoji koncentrační schopnost a vaše paměť se stane dlouhodobou pokladnicí vědomostí.
Každý člověk je unikátní a jeho tělo má také rozdílné potřeby. A tím tedy i odlišně reaguje na různé potraviny. To znamená, že úkolem každého z nás, kdo chce mít tělo i mysl fit až do vysokého věku, je vypozorovat si, co na nás pozitivně působí.
Kdy se cítíme tělesně v plné kondici nebo myslíme bystře? Po kterých potravinách se nám lépe učí? Které potraviny nám navozují dobrou náladu, aniž by tělu škodili? Už samotná dobrá nálada je výborným předpokladem úspěšného učení, protože uvolněná mysl snadněji zpracovává a ukládá přijaté informace.
Vyzkoušejte více potravin či stylů stravy. Zaznamenávejte si, co jíte. Sledujte, co vyjasňuje vaše myšlenkové procesy a bystří paměť a koncentraci. A to pak zapojte do jídelníčku na pravidelné bázi. Na mě osobně účinkuje nejlépe středomořská kuchyně s omezeným přísunem masa. Je čerstvá, pestrá a obsahuje dostatek látek, které paměť potřebuje. Jsou to především vitamíny B a C. Tuto stravu je možné kombinovat se stravou vegetariánskou či veganskou. Tímto stylem stravy dávám své únavě adieu.
K tomu všemu je třeba dostatečně pít – čistá voda je přitom tělu nejbližší. Pomůcka k výpočtu, kolik vody za den je potřeba vypít je následující: 30-40 ml na 1 kg váhy. U sportovců nebo po saunování je příjem vody třeba navýšit.
Já sama si každou neděli připravuji jídelní plán na celý týden. Díky tomu jsem schopna kontrolovat, že je strava pestrá a obsahuje to, co moje hlava a ostatní členové rodiny (výkonnostní sportovci) potřebují.
Doporučuji také rozložit stravu do více menších porcí denně. Díky tomu bude hladina cukru v krvi a tím přísun energie do mozku konstantní. Mozku a paměti prospívají více rostlinné proteiny (čočka, hrách, fazole, rýže, sója) než ty živočišné. Když už nás začne honit mlsná, je rozumnější zvolit třeba datlový sirup. Vedle příznivého efektu na trávení také zklidňuje nervový systém. U osob inklinujícím ke stresu je to lepší varianta než škodlivý rafinovaný cukr. Obsahuje také pro mozkové buňky potřebné železo, hořčík, vitamíny B1 a B5 a velmi důležitou látku pro dobrou náladu – tryptofan.
Dvakrát až třikrát týdně si naservírujte rybu, ostatní maso jednou, maximálně dvakrát za týden. Pokud sportujete (a děláte dobře, protože fyzický pohyb také výrazně posiluje paměť), dejte si raději lehké krůtí a kuřecí. Jestliže jste aktivní sportovci, myslete na dostatek hořčíku, který získáte v mandlích nebo třeba v banánech. U výkonnostních sportovců je pak vhodné po odborné konzultaci doplnit hořčík cestou doplňku stravy.
Pro kvalitní spánek, který je nesmírně důležitý pro bystrou mysl, vám doporučím například pistáciové oříšky. Obsahují nadmíru melatoninu, spánkového hormonu. Ale prosím, vše s mírou a rozumem.
MŮJ TIP NA POKRM: Mé nejoblíbenější jídlo je avokádo s krevetami a pomerančem, protože je velice výživově hodnotné a obsahuje řadu cenných látek pro skvělou paměť. Doporučuji také jíst červenou řepu, protože zlepšuje prokrvení mozku (hlavně frontální lalok, který je spojený s kognitivními funkcemi) a přivádí do mozkových tkání kyslík.
MŮJ TIP NA KNÍŽKU: Pakliže máte zájem se o stravě a paměti dozvědět více, doporučuji knihu Nutriční kompas – světový bestseller, jehož autorem je Bas Kast.
Každá hra má svá pravidla. O paměti to platí také. Pokud chcete, aby váš mozek stále dokázal vstřebávat nové vědomosti a podněty, je potřeba s ním hrát fair-play. Připravila jsem pro vás 10 nejdůležitějších zásad, které vaši paměť posílí. Díky nim se budete schopni lépe učit a plně koncentrovat.
Člověk je od přírody líný. A bohužel leniví i naše paměť, pokud ji přestaneme aktivovat. Jakýsi vnitřní hlas nám často namlouvá, abychom se do ničeho nepouštěli anebo že se nám do ničeho nechce. Je toho přece spousta, co by se dalo odložit na druhý den. Když na nás čeká nějaký úkol a nám se do něho nechce, doporučuji uzavřít se sebou sázku, kdo zvítězí. Vy, anebo váš vnitřní zrádce?
Tento tip se mi v praxi dobře osvědčil. Přestaňte nad úkolem nebo činností dlouho přemýšlet a vymýšlet své “proč to neudělat“. Vyhrajte sami nad sebou. Uvidíte, že se za zhruba 10-15 minut do úkolu ponoříte a dosáhnete i plné koncentrace. Za takových podmínek pak paměť pracuje pro nás.
Paměť je milovnicí řádu a systému. Platí to i o prostoru kolem nás. Uspořádejte si proto věci tak, abyste je měli přehledně po ruce a na očích. Jen tak se dokážete plně soustředit a učit se. Chaos – i když jsou to jen rozházené papíry na stole – zbytečně zatěžuje hlavu a snižuje výkon mozku.
Učíte se vleže? Nebo si na stole podpíráte hlavu? Raději zaujměte aktivní polohu, aby se vám tělo dostatečně prokrvovalo a mohli jste volně dýchat. To jde nejlépe v sedě s oběma nohama na zemi a židlí nastavenou tak, abyste se mohli opřít o opěradlo.
Multitasking je oblíbenou a častou neřestí. Není pak divu, že děláme chyby, jsme paradoxně pomalejší a také vyčerpanější. Jak už bylo řečeno, paměť vyžaduje řád. Proto se věnujte pouze jedné věci, zato pořádně.
Při učení a soustředění potřebujeme být v psychické pohodě. Než se proto pustíte do práce, nejdříve hlavu příjemně nalaďte. Pusťte si například hudbu. Hudba uvolňuje, inspiruje a motivuje. Poslouchat ji můžete i během učení, ale ideálně beze slov a s jemnou klidnou melodií. Aby vás naopak nerušila.
Nastavte si časový limit pro danou aktivitu a jakmile uplyne, přejděte k něčemu jinému. Po čase se k ní zase vraťte. Střídání činností vám dodá pocit, že toho zvládáte hodně. Což je velmi motivující a posilující.
Používejte otázky a hledejte souvislosti v tom, co se učíte nebo na co se soustředíte. Skvělým nástrojem je pseudologika, která vám pomůže zapamatovat si učivo podle vašich vlastních mnemotechnických pomůcek. Ty totiž obsahují logický prvek, který si sami vymyslíte. Ostatní vaší mnemotechnice nemusí rozumět, ale vám pomůže v pamatování.
Abyste se mohli plně soustředit, potřebujete si dát přestávku. Díky ní dostane mozek čas všechno zpracovat a uložit. Zároveň se zregeneruje a připraví na další porci informací.
Stejně jako hudba, která umí příjemně naladit, fungují i pozitivní emoce. Kladné pocity totiž zaplavují tělo látkami, díky kterým se vám bude lépe učit. Pusťte si před učením třeba pěkný film nebo si popovídejte s milou osobou.
Chcete si udržet výkonnou paměť po celý život? Pak čtěte knihy, učte se básničky, sledujte naučné dokumenty, studujte cizí jazyky, hrajte scrabble, rozvíjejte se v různých osobních i pracovních dovednostech. Buďte stále zvídaví.
Dneska vás čeká zase tolik náročných úkolů a povinností. To je k zbláznění. Ten kolotoč snad nikdy neskončí. Jste ve stresu, jen co ráno otevřete oči. Mám pravdu? Pro někoho může být takový kolorit velmi psychicky náročný, dokonce až paralyzující. Minimálně nám však na dobré náladě nepřidá. Proto vás seznámím s principy tzv. mentálního biohackingu, které se v mé mnohaleté praxi jako paměťová a mentální trenérka velice osvědčily.
Obecně platí, že když se na věci podíváte s nadhledem či odstupem, dosáhnete mentálního uvolnění. A tím snížíte pocit vnitřního napětí. K tomu vám pomůže tzv. mentální biohacking.
Tento výraz možná slyšíte poprvé. Jedná se vlastně o takovou sebeoptimalizaci na různých úrovních. Ve stravování, pohybové aktivitě, mentální činnosti, spánku, koncentraci a podobně. Jeho cílem je využít biologického potenciálu a tím zlepšit kvalitu vašeho života.
Biohacking čerpá ze sebepoznání a sebeexperimentování. To v praxi znamená, že si vypozorujete, díky čemu je váš život kvalitnější a za jakých podmínek je vaše tělo výkonnější. Určitě se hodí vystoupit z komfortní zóny, protože právě za její hranicí sami sebe nejlépe poznáte. Uvidíte, co vám dělá dobře a co podporuje vaše tělo.
Existuje celá řada způsobů přirozeného biohackingu. Mně se osvědčily zejména tyto cesty.
Když se po probuzení půjdete vysprchovat, pusťte na sebe v závěru trochu chladné vody. Začněte pozvolna a vydržte alespoň pár vteřin. Každý týden pak tuto délku posouvejte. Cílem by měla být jedna minuta. Tím, že to dokážete, velice posílíte své kladné sebevnímání. Dodáte tělu energii, podpoříte imunitu a zvýšíte odolnost proti stresu.
Kravské mléko, těstoviny, káva, rafinovaný cukr, bílé pečivo nebo sladkosti. To jsou “zabijáci” dobré nálady. Vyřaďte je z jídelníčku minimálně na 14 dní. Po této době je můžete znovu zavádět – ale postupně a po jednom. Důležité je sledovat, jak na vás působí a jak na ně reagujete. Cílem je najít potraviny, které vám berou energii.
Jak na těle, tak na duchu. To je staré známé pravidlo a jedna z cest mentálního biohackingu. Když se budete cítit fyzicky špatně, jaké asi bude vaše psychické rozpoložení? I malý pohyb dokáže zlepšit náladu. Není potřeba chodit do posilovny. Stačí pár minut, klidně u vás doma nebo v kanceláři. Pohybem se totiž tělo začne probouzet a získávat sílu.
Těm, kteří naopak rádi sportují, doporučím 20minutový běh nebo rychlou chůzi. Já osobně tuto aktivitu využívám často. Hlavně když přede mnou stojí úkoly, se kterými si nevím rady. Při běhu mě začne napadat spousta konstruktivních myšlenek a řešení. Po běhu si pak můžete dát i proteinový shake s rozmixovaným mraženým ovocem, což je skvělá sladká tečka pro zlepšení nálady.
