Napadlo vás někdy, že spolehlivost není jen povahový rys? Něco, co buď máme, nebo nemáme? Ve skutečnosti je to dovednost našeho mozku – kombinace paměti, pozornosti a sebeřízení. V práci přitom ovlivňuje nejen naše výsledky, ale i výkon druhých. A pokud chybí, může narušit fungování celého týmu i firmy.
Nespolehlivost se většinou neprojeví jako jedno velké, viditelné selhání. Spíš se plíží pozvolna a v malých věcech - například zapomenutý úkol, posunutý termín bez informace nebo nedodržený čas schůzky bez omluvy.
Jenže právě tyto drobnosti se sčítají. Jeden nedodržený závazek brzdí další, úkoly se vracejí, připomínají, kontrolují. Místo plynulosti vznikají prodlevy a ztráta času. Spolu s tímse postupně mění i chování lidí ve firmě. Začnou si práci průběžně ověřovat a méně si vzájemně věří. A právě důvěra je pro fungování týmu klíčová.
Nespolehlivost tak není drobnost, nad kterou lze mávnout rukou, ale faktor, který reálně ohrožuje výkon, firemní kulturu a v krajní mezi dokonce i samotnou existenci firmy.
O tom, jak je spolehlivost pro firmy důležitá, zejména v dnešní době ekonomické nejistoty, neochoty podstupovat rizika a přílišné závislosti na umělé inteligenci, hovoří například tento článek.
Když se lidé nemohou spolehnout jeden na druhého, musí neustále držet věci pod kontrolou. Připomínat, ověřovat, nastavovat vlastní „pojistky“. Tím vzniká trvalé napětí.
Čas se neztrácí jen tím, že něco není hotové. Ztrácí se v dohledávání, opakování a vysvětlování. V tom, že se k úkolům musíme znovu a znovu vracet. Nespolehlivost vytváří další administrativu, kterou nikdo neplánoval. Kdo ji zaplatí? Kdo ji vykoná? Na úkor čeho?
Když někdo dlouhodobě nedodržuje, co slíbil, ostatní postupně rezignují. Přestávají investovat energii. Proč by také měli, když výsledek není jistý?
Důvěra vzniká z drobných a opakovaných zkušeností – dodržel, odpověděl, přišel včas.Jakmile se tyto „mikrozkušenosti“ začnou narušovat, začne klesat důvěra a to rychleji, než si uvědomujeme.
Nespolehlivost má také dopad na interpersonální kontakt. Vede k napětí, tichým konfliktům, odtažitosti, slovním útokům, oslabení mezilidských vztahů a někdy i ke ztrátě přátelství, která ve firmách často vznikají právě na základě důvěry.
Pokud je spolehlivost pro někoho ve firmě zcela nezbytná, pak je to leader. Šéf, který nedrží slovo, ztrácí autoritu. Ne hned a nahlas, ale postupně a mlčky. Lidé ho zkrátka přestávají brát vážně.
Kulturu ve firmě nestačí mít napsanou na webu, musí se reálně dít. Pokud se toleruje nedodržování, stává se normou. A normy se na pracovišti obvykle šíří rychle.
V praxi se spolehlivost neprojevuje jen tím, že dodržíme, co jsme slíbili. Často se popisuje i pomocí modelu 3C, který ukazuje, jak si lidé budují profesní reputaci:
Teprve kombinace těchto tří prvků vytváří spolehlivost, o kterou se mohou ostatní skutečněopřít.
Pojďme se nyní na spolehlivost podívat z jiné perspektivy – z pohledu fungování našeho mozku. Zde stojí na třech pilířích, které rozhodují o tom, jestli své závazky skutečně dodržíme:
Termíny, závazky a domluvy si zpravidla zapisujeme. Ne vždy se ale můžeme spolehnout jen na tyto „berličky“. Proto je potřeba paměť vědomě posilovat. Schopnost udržet informace v hlavě a pracovat s nimi v čase je pro spolehlivost nezbytná.
To znamená schopnost rozhodnout se, kdy a jak úkol splníme, a řídit své priority vědomě. Rozhodnout, zda vůbec můžeme slibované časově zvládnout. Je potřeba vědět, co je důležité, následně to převést do konkrétního chování a dotahovat věci i ve chvíli, kdy to není pohodlné.
Schopnost být mentálně přítomný ve chvíli, kdy závazek vzniká. Pokud u domluvy nejsme plně soustředění, často si ji neuložíme do paměti. Naše pozornost je dnes přetížená, a proto je potřeba ji cíleně a vědomě trénovat.
Spolehlivost bychom tedy neměli považovat za pouhý povahový rys, který je nám daný, a pokud jím nedisponujeme, mávnout nad tím rukou. Berme ji jako konkrétní dovednost našeho mozku, kterou můžeme aktivně rozvíjet posilováním paměti, tréninkem pozornosti a vědomým sebeřízením. Pomáhám klientům optimalizovat nastavení mozku tak, aby udrželi koncentraci, stabilní výkon a spolehlivost i v náročných situacích.
Smích je univerzální jazyk, který překonává kulturní i jazykové bariéry. Je to spontánní reakce na situace, které nás baví, překvapí nebo příjemně pobaví. Zároveň je projevem lidské radosti a zrcadlem naší duševní pohody. Co ale vlastně stojí za touto „selfie“ naší mysli?
Proč se rádi smějeme?
Smích nás propojuje. Je to základní forma sociální komunikace. Pomáhá nám budovat a posilovat vztahy, přitahuje k nám ostatní, posiluje týmovou spolupráci, pomáhá rozptýlit konflikty a podporuje stmelování skupiny. Často se tak smějeme ve společnosti přátel nebo v rodinném kruhu, kde se cítíme uvolněně a bezpečně.
Smích přináší benefity také v rovině duševního zdraví. Když se smějeme, vyplavují se v těle endorfiny a dopamin, tzv. hormony dobré nálady. Smích zároveň pomáhá zmírnit napětí, úzkost a stres a posiluje odolnost vůči nim. Snižuje totiž hladinu kortizolu, nejvýraznějšího stresového humoru. Dodává také radost a chuť do života.
Kromě toho se smích ukazuje jako skvělý „léčitel“ fyzické stránky těla. Posiluje imunitu, zmírňuje bolest, uvolňuje svaly, předchází srdečním onemocněním a v neposlední řadě zlepšuje spánek.
Zajímavý pohled na vliv smíchu na lidské zdraví přináší tento článek, kde najdete řadu odborných citací a odkazů na vědecké studie.
Humor začíná u nás
Smích je nejen o dělení se s druhými, ale i o schopnosti zasmát se sám sobě. Tato dovednost pomáhá zmírnit stres a učit se z vlastních chyb. Když se dokážeme zasmát vlastní nedokonalosti, nejenže uvolňujeme napětí, ale zároveň ukazujeme odvahu a schopnost přijmout sami sebe takové, jací jsme.
Vliv na mozek a učení
Smích aktivuje řadu oblastí mozku, včetně těch, které jsou spojené s učením a pamětí. Neurověda dokazuje, že humor zlepšuje schopnost zpracovávat informace, zvyšuje soustředění a podporuje kreativitu. Při smíchu se více prokrvuje mozek, což má pozitivní vliv na rychlost a efektivitu našeho myšlení.
O významu smíchu a humoru jako klíčových aspektů vzdělávání hovoří tento článek, který doporučím k přečtení.
Humor a neurověda
Z neurovědeckého hlediska je humor fascinující proces. Když pochopíme vtip, aktivuje se tzv. ventromediální prefrontální kůra, která je spojena s pocitem odměny. Zároveň dochází k aktivaci limbického systému, který řídí naše emoce. Tento komplexní proces vysvětluje, proč nás humor tak intenzivně ovlivňuje.
Jedna z neurovědeckých studií zkoumala kreativní proces při tvorbě humoru. Studie nahlížela do mozků profesionálních komiků a porovnávala je s méně vtipnými lidmi. Výzkumníci se pokoušeli zaměřit na sídlo kreativního humoru a na to, co nám může říct o kreativitě.
Právě kreativita je jednou z kognitivních funkcí, které pravidelný smích dokáže zdokonalit – podporuje totiž divergentní myšlení a hledání nových řešení. Mimo to humor zlepšuje paměť, protože pomáhá fixovat informace v dlouhodobé paměti, a soustředění, neboť příjemná nálada nám pomáhá lépe se popasovat s úkoly.
Jak se naučit humoru?
Nedostali jste do vínku přirozený smysl pro humor? Nevadí. Humor lze rozvíjet stejně jako kterékoliv jiné dovednosti. Začíná to všímavostí – učte se hledat komické momenty v každodenních situacích. Sledujte komedie, čtěte humorné knihy nebo se obklopte lidmi, kteří rádi rozesmívají ostatní.
Jak vzniká pochopení vtipu?
Fascinující je také pohled na proces chápání vtipů. Abychom vtip pochopili, musíme zapojit analytické myšlení a schopnost vidět propojení mezi nesourodými prvky. Smích je často reakcí na neočekávané „zvraty“ nebo absurdity, které nás příjemně překvapí.
Humor a rutina
Začleňte humor do každodenního života jako nový návyk, vyplatí se to. Například si stanovte chvíle, kdy se budete věnovat něčemu zábavnému, sledujte vtipná videa na internetu, připomínejte si veselé momenty pomocí fotografií anebo hledejte a vyprávějte legrační příhody či anekdoty.
Vybrat si přitom můžete z různých druhů humoru. Věřím, že každý z nás si najde ten styl, který mu sedí nejlépe:
Smích je zkrátka dar, který má moc proměnit naše myšlení, vztahy i celkové zdraví. Naučte se ho proto více využívat a zjistíte, že život je nejen lehčí, ale i zábavnější.
Život a dynamika pracovního prostředí se neustále vyvíjí. S tím, jak konkurence roste a jak se mění technologie, je schopnost udržet krok a přizpůsobit se neustálým změnám důležitější než kdy dříve. Jak si s tím ale poradit? Jak by manažeři měli motivovat své podřízené? A jak v této turbulentní době vytvořit harmonické a přitom produktivní pracovní prostředí?
Důležitost kontinuálního a správně nastaveného učení
Pokud jsou pracovníci schopni adaptovat se na nové technologie a pracovní postupy, získají obvykle konkurenční výhodu. Průzkumy mezi zaměstnanci a realita ovšem hovoří jinak. Schopnost pohybovat se ve zrychlujícím se tempu a přívalu novinek a změn vykazuje pouze malé procento zaměstnanců. Výsledky průzkumu Jonathana B. Spiry, autora knihy Overload!, ukazují, že dvě třetiny pracovníků mají pocit, že nemají dostatek času na to, aby všechno stihli, a 94 % z nich se někdy cítilo „zahlceno informace až k neschopnosti“.
Co s tím? Jednou z cest je podpora učení. Díky kontinuálnímu učení a posilování paměti se lidé dokáží lépe přizpůsobit změnám. Manažeři by tak měli své podřízené motivovat a podporovat v neustálém učení. Měli by vytvářet kulturu, kde se lidé nebojí nových výzev, ale naopak je vítají jako příležitost ke zlepšení a k vlastnímu osobnostnímu růstu.
Nastavení a zvládnutí učebního procesu
Pro efektivní práci je potřeba mít jasně nastavený učební proces. Zaměstnanci by měli mít přístup k potřebným nástrojům, zdrojům a informacím. Manažeři by měli podporovat produktivitu a umožnit lidem růst a rozvíjet jejich potenciál.
Klíčem k úspěšné adaptaci na změny je pak zvládnutí tohoto procesu. Vedení firmy by mělo podporovat vzdělávání zaměstnanců a investovat do vzdělávacích programů, které jim pomáhají skutečně přínosnou cestou osvojit si nové dovednosti. Díky tomu se vytvářejí flexibilní a inovativní týmy, které jsou schopny čelit nejrůznějším výzvám.
Chcete-li s tímto pomoci, ráda pro vaši firmu připravím seminář a vaše zaměstnance seznámím s technikami rychlého a efektivního učení.
Motivace a její vliv na pracovní výkon
Dalším faktorem ke zvládnutí dnešní dynamické doby je motivace. Je všeobecně známé, že motivovaní zaměstnanci přinášejí lepší pracovní výsledky. Manažeři by proto měli být schopni identifikovat včas individuální vnitřní motory svých podřízených a podporovat je. Motivace je také klíčem k loajalitě zaměstnanců a jejich dlouhodobému úspěchu. Pokud tak nebude vykonáno, může se manažer a firma brzy potýkat s problémem psychického nebo fyzického vyčerpání tohoto zaměstnance či jeho odchodu ze zaměstnání.
Vztah mezi koncentrací a kvalitou práce
Kvalita práce je rovněž přímo spojena s úrovní soustředěnosti. Těkající zaměstnanec přetížený multitaskingem, (a že mně jich rukama prochází spousty!!) snižuje produktivitu. Tato studie zjistila, že průměrný pracovník se soustředí na úkol pouze 11 minut, než je něčím přerušen. Proto je důležité, aby se lidé mohli zaměřit na stěžejní úkoly a minimalizovali rušivé vlivy. Moje zkušenost ve firmách říká pravý opak. Jsou často vytvářeny podmínky, kde se zaměstnanec nemůže na svoji práci dostatečně soustředit. Takový zaměstnanec chodí domů ke svým rodinám vyčerpaný, což může způsobit další privátní problémy, které se pak mohou zpátky přenést zase do zaměstnání.
Harmonické a produktivní prostředí
Nelze opomenout ani potřebu harmonického prostředí. To totiž vede k efektivitě a spokojenosti zaměstnanců navzdory okolní turbulenci. V prostoru, kde se cení diverzita názorů a klade důraz na vzájemnou podporu, vznikají silné týmy schopné dosáhnout společných cílů.
Přínos důstojných konfliktů
Konflikty jsou nevyhnutelnou součástí nejen pracovního prostředí. Dnes je více než jindy důležité pochopit, že mohou být velmi produktivní, pokud se řeší důstojně a efektivně. K úspěšnému řešení konfliktů napomáhá především rozvoj kritického myšlení a empatie.
Co to znamená? Zaměstnanci i manažeři by měli být schopni vidět situaci z více perspektiv a společně pracovat na nalezení optimálního řešení. To posiluje týmového ducha a kultivuje pozitivní pracovní prostředí. A jak ukazuje tento článek, správně zvládnutý konflikt může přinést pozitivní změny a vést k růstu jednotlivce, týmu a ve výsledku i celé firmy.
