Ve chvílích, kdy na nás doléhá pracovní tlak, se nemění jen naše emoce. Mění se také způsob, jakým spolupracují jednotlivé části našeho mozku. Právě tato spolupráce rozhoduje o tom, zda dokážeme jasně přemýšlet, soustředit se, správně se rozhodovat a zvládat náročné pracovní situace.
Znáte to také?
Blíží se důležitý termín, přibývají úkoly a na rozhodnutí zbývá stále méně času. Najednou se hůře soustředíte, přehlédnete důležitou informaci, reagujete podrážděně nebo vám v komunikaci začnou unikat souvislosti. Rozhodování vyžaduje více energie než obvykle a i běžné úkoly trvají déle.
Mnoho lidí si myslí, že jde pouze o únavu. Jiní se domnívají, že jim chybějí schopnosti nebo že je to přirozený důsledek věku. Ve skutečnosti je vysvětlení jiné. Pod pracovním tlakem se mění způsob fungování mozku a jednou z prvních funkcí, která bývá ovlivněna, je pracovní paměť.
Právě pracovní paměť patří mezi významné mozkové funkce, které nám umožňují zvládat každodenní pracovní nároky. Dobrou zprávou je, že ji lze cíleně rozvíjet.
Když se řekne paměť, většina lidí si představí schopnost zapamatovat si jména, čísla nebo cizí slovíčka. Ve skutečnosti je její význam mnohem širší.
Pracovní paměť představuje aktivní systém, který nám umožňuje dočasně udržovat informace, propojovat je, porovnávat, plánovat další kroky a využívat je při řešení aktuálních úkolů. Díky ní dokážeme efektivně spolupracovat, správně se rozhodovat, řešit problémy a pružně reagovat na měnící se situace.
Přehledová studie publikovaná ve Frontiers in Psychology popisuje pracovní paměť jako jeden ze základních systémů lidské kognice. Nejde pouze o krátkodobé uchování informací, ale o jejich aktivní zpracování a využití při cíleném jednání.
Pokud je mozek dlouhodobě vystaven informačnímu přetížení nebo vysoké kognitivní zátěži, spolupráce těchto systémů se postupně zhoršuje. Výsledkem bývá pomalejší zpracování informací, horší koncentrace, větší psychická únava, vyšší chybovost i větší náročnost rozhodování.
Když mozek nedokáže informace efektivně organizovat a rychle s nimi pracovat, projeví se to téměř okamžitě v každodenní práci.
Lidé častěji hledají informace, které už byly sdíleny, vracejí se k již vyřešeným tématům, zapomínají termíny nebo přehlížejí důležité souvislosti. Přibývá zbytečných chyb, prodlužuje se rozhodování a roste psychická zátěž celého týmu.
Důsledkem nejsou pouze vyšší náklady a nižší produktivita. Zhoršuje se také kvalita spolupráce, komunikace i schopnost zaměstnanců reagovat na rychle se měnící pracovní prostředí.
Právě proto začínají moderní organizace věnovat stále větší pozornost rozvoji mozkových kompetencí svých zaměstnanců. Nejde pouze o vyšší výkon, ale také o dlouhodobou udržitelnost pracovního tempa, kvalitu rozhodování a schopnost adaptovat se na změny.
Dobrou zprávou je, že pracovní paměť není neměnná. Stejně jako jiné schopnosti ji lze systematicky rozvíjet.
Rozvoj pracovní paměti dnes neznamená zapamatovat si co nejvíce informací. Znamená především umět informace rychle organizovat, vytvářet mezi nimi souvislosti a využívat je při řešení konkrétních pracovních situací.
Součástí moderního tréninku jsou například paměťové techniky, rozvoj koncentrace, logického i kreativního myšlení, strategie efektivního učení nebo cílený trénink kombinačního a asociačního myšlení. Právě schopnost vytvářet nové souvislosti patří mezi dovednosti, které budou mít v době rychlého technologického vývoje stále větší význam.
Nejde tedy pouze o lepší paměť. Cílem je připravit mozek na prostředí, ve kterém bude schopen dlouhodobě podávat kvalitní výkon i při vysokých nárocích na zpracování informací.
Když lidé nestíhají, bývá ve firmách nejčastějším řešením nový plánovací systém nebo školení time managementu. Ani to však samo o sobě nestačí.
Pokud je mozek dlouhodobě přetížený, žádný – byť dokonale zorganizovaný – kalendář jeho skutečnou kapacitu nezvýší.
Dlouhodobá pracovní výkonnost nevzniká pouze díky lepší organizaci času. Stojí především na kvalitě fungování mozku – na schopnosti udržet pozornost, efektivně pracovat s informacemi, vytvářet souvislosti, činit kvalitní rozhodnutí a zvládat pracovní tlak i ve složitých situacích.
Právě tyto schopnosti budou v době umělé inteligence představovat jednu z nejdůležitějších konkurenčních výhod zaměstnanců i firem.
Dlouhodobě dobré pracovní výsledky stojí na několika vzájemně propojených pilířích – dobře fungující pracovní paměti, schopnosti soustředění, odolnosti vůči stresu, efektivním plánování práce a ochotě neustále se učit.
Umělá inteligence zásadně mění způsob, jakým pracujeme. Stále více rutinních činností přebírají technologie a práce s informacemi je díky nim rychlejší než kdy dříve. Skutečnou konkurenční výhodou však zůstává člověk – jeho schopnost kvalitně se rozhodovat, vytvářet souvislosti, spolupracovat, přizpůsobovat se změnám a efektivně využívat nové poznatky.
Organizace, které budou schopnosti mozku systematicky rozvíjet, získají vyšší produktivitu, větší inovační potenciál i lepší připravenost na rychle se měnící pracovní svèt.
Rozvoj lidského potenciálu proto není trendem ani zaměstnaneckým benefitem. Stává se strategickou investicí, která rozhoduje o dlouhodobé výkonnosti i konkurenceschopnosti celé organizace.
Nejúspěšnější organizace budoucnosti nebudou soutěžit pouze technologiemi. Budou soutěžit kvalitou lidského myšlení.
Pokud chcete ve své firmě rozvíjet pracovní paměť, koncentraci, efektivní učení a další mozkové kompetence, které podporují dlouhodobou výkonnost zaměstnanců, ráda vám pomohu prostřednictvím seminářů nebo individuálního tréninku či koučinku.
