• Deutsch
  • English

Co se děje v hlavě, když nastanou změny a my se s nimi nedokážeme vyrovnat?

26 září, 2023

Co se děje v hlavě, když nastanou změny a my se s nimi nedokážeme vyrovnat?

 

Jsou hnacím motorem. Představují nové výzvy. Díky nim se posouváme a rozvíjíme. Ano, řeč je o změnách. Jim jsme vystavováni a jim se musíme umět přizpůsobit. To však vyžaduje určité schopnosti našeho mozku. Pokud je máme, vše proběhne hladce a rychle. Pokud je však nemáme nebo se dlouho nedostavují, naše tělo začne reagovat negativně. Co se v nás v takových chvílích odehrává? A které oblasti života jsou tím zasaženy? Pojďme se podívat hlouběji do hlavy.

 

Adaptační dovednosti

Už jste někdy zaslechli pojem neuroplasticita? To je přirozená schopnost našeho mozku učit se a přizpůsobovat se novým podmínkám. Když se setkáme s novou situací nebo informací, mozkové buňky vytvářejí nová spojení a adaptují stávající. Mohou však nastat situace, kdy se s nenadálými novinkami sžít nedokážeme. Alespoň ne hned. Nutnost čelit změnám pak může způsobit stavy strachu, stresu a úzkosti.

 

Podle magazínu Harvard Health Publishing

začíná stresová reakce právě v našem mozku. A změnu mozek vnímá jako nebezpečí. Tělo vyšle z očí nebo uší signál o ohrožení do oblasti mozku, kde se zpracovávají emoce (amygdala). Ta interpretuje obrazy a zvuky. Pokud je vyhodnotí jako nebezpečné, vyšle nouzový signál do řídicího centra mozku (hypotalamu). Mozek začne do krevního oběhu pumpovat adrenalin, a pokud stále vnímá nebezpečí, uvolní i stresový hormon kortizol, aby udržel naše tělo ve stavu zvýšené pohotovosti. Právě korizol funguje jako vestavěný poplašný systém, který kontroluje náladu, motivaci a strach. Pokud se kortizol uvolňuje dlouhodobě, tvorba nových neuronových spojení se snižuje. A s ní klesá i schopnost přizpůsobit se novým situacím.

 

Koncentrace, učení a paměť

Dlouhodobá neschopnost vyrovnat se s novou situací ohrožuje také dovednost řešit problémy a rozhodovat se. Negativně ovlivňuje i centra učení a paměti v mozku. Dělá nám problém soustředit se, jsme méně kreativní a hůře zpracováváme a pamatujeme si nové informace. Úzkost přitom páchá škody jak na krátkodobé, tak na dlouhodobé paměti. Odborníci tento jev nazývají jako syndrom mozkové mlhy.

 

Spánek

Změny a s nimi spojené negativní psychické stavy narušují také spánkové vzorce, které ovlivňují jak fyzické zdraví, tak zdraví mozku.

Během typického spánku prochází člověk třemi fázemi NREM, a to každých 90 až 120 minut. Během těchto cyklů dochází v mozku k odlišným změnám, které odpovídají jednotlivým fázím spánku. Během každé části tohoto procesu se v mozku aktivují a deaktivují různé chemické látky, které koordinují jeho odpočinek a regeneraci.

Článek organizace Sleep Foundation ukazuje, že pokud mozek nemá na zotavení čas, neurony jsou přepracované a méně schopné výkonu. Špatný spánek může zapříčinit krátkodobé škody, ovšem u lidí s chronickými problémy může docházet k trvalému negativnímu vlivu na každodenní úkoly. Z dlouhodobého hlediska může špatný spánek zvýšit riziko zhoršení kognitivních funkcí a demence.

Mezi spánkem a úzkostí navíc existuje přímý vztah – úzkost ztěžuje spánek a nedostatek spánku zhoršuje úzkost. Je to vlastně takový začarovaný kruh pocitu napětí a únavy, ze kterého lze jen obtížně vyváznout. V některých případech se to podaří až za doprovodu kouče, psychoterapeuta nebo odborníka ze spánkového centra.

 

Emoce a duševní zdraví

Mozek je za normálních okolností schopen regulovat emoce. Při zátěži se však mohou zvýšit emoční reakce a my dokážeme hůře ovládat naše pocity. To dokazuje například studie Stanford University School of Medicine.

Zdůraznit bych měla i vážné mentální dopady. Mohou se projevovat podrážděností nebo agresivitou, pocitem ztráty kontroly, smutkem, pláčem a pak již zmíněnou nespavostí, únavou, vyčerpáním či problémy se soustředěním a pamětí.

Přetrvávající negativní duševní stavy mohou vést dokonce k fatálním problémům, jako jsou deprese nebo vyhoření. S vysokou zátěží se mozek snaží vyrovnávat pomocí nových mechanismů. K nim bohužel často patří alkohol, nikotin, léky, energetické nápoje, nadměrné užívání doplňků stravy a další škodlivé návyky.

 

Co tedy potřebujeme?

Abychom dokázali zvládat životní změny a rychle se jim přizpůsobovat, doporučuji zaměřit se na rozvoj některých svých schopností, kterými jsou např. schopnost se kvalitně učit, osvojit si paměťové techniky k usnadnění pamatování si nových informací, poznat blíže práci Vašeho mozku, seznámit se s tématy z emoční inteligence jako je motivace nebo zavádění nových návyků. Pomůžete tak svému tělu, mentálnímu zdraví a především zdravému mozku.

 

 

Další články

crossmenuarrow-down