Běháte, chodíte na procházky, plavete nebo jezdíte na kole, abyste měli lepší kondici? Výborně. Ale co když vám pohyb prokazuje ještě mnohem větší službu, než si myslíte? Pohyb totiž neprospívá pouze našim svalům a srdci. Pravidelná fyzická aktivita doslova mění prostředí, ve kterém funguje náš mozek.
Když se hýbeme, zvyšuje se nám průtok krve mozkem, který tak dostává více kyslíku a živin. V těle se také aktivují procesy, které podporují činnost a odolnost nervových buněk.
Jedním z důležitých hráčů je tzv. BDNF (brain-derived neurotrophic factor), někdy přezdívaný jako „hnojivo pro mozek“. Tato látka podporuje zdraví neuronů, jejich růst, plasticitu i vytváření nových synaptických spojení. Právě díky nim se dokážeme učit, ukládat informace a přizpůsobovat se novým situacím. Pohyb, zejména ten aerobní, což je například běh nebo svižná chůze, může hladinu BDNF zvyšovat.
Zajímavé je, že účinky pohybu nemusíme hledat jen v dlouhodobých změnách. Už jedna dávka aerobního cvičení může přechodně zvýšit hladinu BDNF v krvi. Tento výzkum například zjistil, že jednorázové cvičení má malý, ale statisticky významný pozitivní vliv na kognitivní výkon. Efekt se projevil během cvičení, bezprostředně po něm i s časovým odstupem.
Zvláštní pozornost vědci věnují hippocampu – části mozku, která je zásadní pro učení a paměť. Výzkumy ukazují, že pravidelný pohyb podporuje jeho fungování a neuroplasticitu, tedy schopnost mozku vytvářet a měnit nervová spojení.
Tato studie ukázala, že šest měsíců aerobního tréninku zvětšilo u starších dospělých objem hippocampu přibližně o 2 % a zlepšilo jejich prostorovou paměť. Podobné výsledky přinesla i tato studie, která u mladých dospělých mužů poukázala na souvislost mezi aerobním cvičením, zvýšenou hladinou BDNF v krvi a lepším fungováním hippocampu.
Vědci navíc zkoumají neurogenezi, tedy vznik nových nervových buněk. U zvířat je její podpora pohybem dobře doložená, u lidí jsou důkazy zatím nepřímé. Jisté ale je, že pohyb vytváří mozku příznivé podmínky pro neuroplasticitu a pravděpodobně i pro neurogenezi.
Světová zdravotnická organizace (WHO) aktuálně doporučuje dospělým 150 až 300 minut pohybu střední intenzity týdně, případně 75 až 150 minut intenzivní aerobní aktivity týdně. K tomu alespoň dvakrát týdně posilování.
Nejde přitom jenom o kondici. V těchto doporučeních WHO uvádí, že pravidelná fyzická aktivita souvisí také s pamětí, strukturou mozku, lepšími kognitivními funkcemi a nižším rizikem jejich zhoršování.
Podobně uvažují i odborníci na dlouhověkost (longevity). Lékař Peter Attia zdůrazňuje význam kombinace vytrvalostního tréninku, intenzivnějších intervalů a silového cvičení. Pro zdraví mozku je podle něj přínosná také kombinace pohybu a mentální aktivity – například tenis, tanec nebo týmové sporty, při kterých musíme současně koordinovat pohyby, orientovat se v prostoru, rychle reagovat a rozhodovat se.
Neurobiolog Andrew Huberman zase uvádí, že už 20 až 30 minut vytrvalostního pohybu, například běhu, plavání nebo jízdy na kole, může krátkodobě zlepšit výkon v testech pracovní paměti, a zmiňuje také zajímavý experiment – šest šestisekundových sprintů na rotopedu s minutovou pauzou mezi nimi, po kterých se rovněž zlepšily výsledky kognitivních testů.
Na pohybu je krásné, že jeho přínosy nekončí ve chvíli, kdy si sundáme sportovní oblečení. Každý trénink je pro mozek určitým stimulem a investicí do jeho budoucí kondice. Péče o paměť a mentální výkonnost totiž nemusí znamenat jen luštění křížovek, čtení nebo učení se cizího jazyka. Někdy stačí obout tenisky a vyrazit ven.