Vystrašený mozek: Co naší hlavě způsobuje úzkost?

28 prosince, 2023

Život moderního člověka je jako cesta plná zatáček. Přicházejí nové a často i nečekané situace, s kterými je třeba se vypořádat. Zároveň se snažíme držet krok se zrychlujícím se tempem doby. To v nás může vyvolávat úzkost a stres – na jejich přítomnost jsme si ovšem už zvykli. Málokdo si ale uvědomuje, jak tato emocionální zátěž ovlivňuje náš mozek. Pojďme se proto podívat, jak se úzkost promítá v našem myšlení, kreativitě a chování nebo proč hraje klíčovou roli v souvislosti se syndromem vyhoření a jevem zvaným blackout.

 

Omezené myšlení

S úzkostí se naše myšlení „zužuje“. Úzkostné myšlenky nám neustále zasahují do myšlenkových procesů a my musíme vynakládat spoustu energie, abychom se dokázali soustředit na to, co potřebujeme. Tyto neustále se opakující, krouživé negativní myšlenky jsou v odborné literatuře popisovány pojmem „ruminace“.

 

V této souvislosti se setkáváme s dalším odborným pojmem “mozková mlha”. Při ní se cítíme otupělí, unavení, nedokážeme jasně myslet a i jednoduché každodenní činnosti vyžadují větší úsilí a trvají nám déle než obvykle. Jsme v jakémsi „myšlenkovém oparu“. Toto omezené myšlení nám může bránit v rozvoji nových nápadů a řešení problémů.

 

Zhoršená paměť

Úzkost také poškozuje krátkodobou paměť a kognitivní procesy. Za vším totiž stojí strach – při úzkosti máme tendenci cítit se ohrožení. Verbální a vizuálně-prostorové informace, které přijímáme, jsou tím zkreslené a potíž nám dělá i jejich zpracování. Kvůli tomu se hůře učíme a pamatujeme si.

Ušetřena nezůstává ani dlouhodobá paměť. Strach a stres mohou ztížit vyvolávání informací, i když jsme se je dobře naučili. V extrémních emočních situacích se může strach projevit formou tzv. blackout, kdy nám selže paměť úplně a my si nevzpomeneme na žádný dříve naučený materiál.

Chronická úzkost může poškodit také prostorovou paměť, což zahrnuje schopnost pamatovat si směry nebo rozložení prostředí. Toto postižení může ovlivnit naši schopnost orientace a navigace v prostoru.

 

Rozpolcená kreativita

Mezi kreativitou a úzkostí existuje tenká linka. Úzkost může být příčinou potíží s koncentrací, nízkého sebevědomí a nedostatku energie a motivace, což může ztěžovat tvůrčí schopnost. Existuje ovšem i druhá strana mince. Kreativita může být úzkostí naopak posílena. Boj s úzkostí totiž některé lidi inspiruje k umělecké, hudební či literární tvorbě.

A ještě jeden zajímavý pohled. Tento článek ukazuje, že nejčastěji a nejakutněji se s úzkostí potýkají právě kreativní a nadaní lidé. Na vině je faktor představivosti. Ten může za to, že tentýž mozek, který dokáže vykouzlit jedinečná umělecká díla, si dokáže představit i hrůzné scénáře, které mohou nastat. To vše právě díky neomezené fantazii.

 

Syndrom vyhoření

Spojení úzkosti se syndromem vyhoření, známým též jako burnout, je zjevné. Chronický stres a úzkost mohou vést k vyčerpání našich duševních zdrojů a zpomalit náš mentální výkon. Úzkost tu působí jako katalyzátor, který podněcuje pocit vyčerpání a neschopnosti efektivně zvládat každodenní výzvy.

Burnout zažíváme obvykle v pracovním životě. Tento výzkumný text odhaluje, že k syndromu vyhoření vede více druhů úzkostí. Například lidé, kteří uváděli vysokou míru sociální úzkosti, uváděli také vysokou míru vyhoření. Rovněž pracovní nároky, vnější úsilí a nadměrná angažovanost byly spojeny se zvýšenou úrovní úzkosti. Zjistilo se také, že čím více se jedinec cítí emocionálně vyčerpaný, cynický a méně efektivní vůči své práci, tím více je úzkostný.

 

Zkreslování vzpomínek a negativní informace

V některých případech může úzkost vytvářet falešné vzpomínky, kdy si pamatujeme události nebo detaily nepřesně. Často se také zaměřujeme pouze na negativní aspekty situace. Tento přístup může vytvářet začarovaný kruh, kde stresující události a negativní myšlení posilují úzkost a ovlivňují naše vnímání světa kolem nás.

 

Vyhýbavé chování

Úzkost vede i k tomu, že se začneme vyhýbat určitému chování, situacím nebo prostředí, které ji vyvolávají. Toto jednání může výrazně omezit tvorbu nových zkušeností, kompetencí a schopnost se učit.

 

Narušení spánku

Úzkost nám nakonec nedá ani spát. Doslova. Převalujeme se v posteli a nedaří se nám usnout. Nacházíme se totiž ve stavu duševní hyperaktivity, který se často vyznačuje obavami. Tento článek ukazuje, že lidé trpící úzkostí mívají dokonce strach z usínání. Pokud už se jim podaří usnout, mívají ve fázi REM živé sny. Úzkost vyvolává také noční můry, které narušují spánek a opětovně posilují strach z usínání. Je to ďábelský kruh.

Funguje to obousměrně – nedostatek spánku může vyvolat nebo zhoršit úzkostné poruchy stejně jako zhoršit schopnost učit se a zapamatovat si nové informace.

Bližší seznámení se s tímto tématem může jedinci pomoci najít cestu, jak se od těchto stavů mysli osvobodit a jak zapracovat na své odolnosti vůči stresu.

Další články

crossmenuarrow-down